je založen na použití metod GPR, MRS, VES, VES-Vp, MEM a DEMP. Zjednodušený příklad měření zjištění stability
plánovaného zářezu silnice v prostředí flyše je na obr. 1:
Účelem měření bylo posoudit možnost destabilizace svahu vlivem výstavby komunikace zaříznuté do stráně.
V řezu jsou zobrazené výsledky metod VES(černě a červeně) a MRS (modře).
V řezech jsou plně barevně (světlezeleně) vyplněny rezistivitně odlišené více vodivé vrstvy
dle VES, které eventuelně představují jílovité zeminy, jež by mohly být v minulosti nebo při
odlehčení paty sesuvu i v budoucnosti kluznou plochou sesuvu. Zavlhčení těchto vrstev je možné
průnikem vody hrubozrnnějšími zeminami pokryvu mezi metráží profilu A 0 m až 30 m.
S možnou smykovou plochou je nejpravděpodobněji spojitelná vrstva v hloubce asi 6 m (světlezeleně vyplněna),
která se přibližně kryje s nejmělčím refrakčním seismickým rozhraním (tmavě modrá slabá čára).
Mocnost nejvíce porušené vrstvy pokryvu (eventuelně nedávno přemístěné svahovým pohybem) se
pohybuje od 2 do 7mi m. Nejhlubší seismické refrakční rozhraní - povrch pevnějšího skalního podloží - se
přibližně kryje s povrchem vrstvy jílovce dle metody VES. Tento fakt naznačuje možnost paleosesuvu
po tomto rozhraní - povrchu jemnozrnnější vrstvy a spodní hranice rozvolnění.
Příklad použití komplexu geofyzikálních metod na určení složení sesuvu a pozice kluzné plochy metodami MEM (multikabelové rezistivitní stejnosměrné geoelektrické měření), měření VES a metodou mělké refrakční seismiky (MRS), která dobře rozčlení pokryv na nedávno přemístěné zeminy s nižšími rychlostmi šíření seismické P-vlny:
Na obou řezech výše jsou patrné rezistivitně odlišné zeminy sesuvu, kluzná plochy i vrstvy starších paleosesuvů.
Příklad použití metody DEMP aparaturou GEM-2:
Na plošné mapě zdánlivých vodivostí jsou patrné do modra zbarvené méně vodivé úseky se
zvýšenou průlinovou propustností a do červena až filova tónované oblasti výchozů jílovitých vrstev těsně pod povrch.
Příklad resistivitního řezu interpretovaného dle VES na potencionálně sesuvném svahu tvořeném flyšovými horninami:
Z tohoto řezu je patrné, že v hlubší části zapadají vrstvy pískovce (modře) do svahu směrem,
který hlubší sesuv vylučuje.
V mělčí oblasti lze podle promíchaného sledu vrstev usuzovat na pravděpodobně proběhlé či probíhající
svahové pohyby...